Nacházíte se zde: Úvod Články Jak se psal příběh kola?

Jak se psal příběh kola?

Velocipéd, bicykl, jízdní kola, tak se říká téměř zázračnému předmětu, který pracuje výhradně s lidskou energií. Většinou jsme se na něm naučili jezdit již jako děti a v našich představách naplňoval jistou touhu po neomezeném pohybu a zároveň jsme na něm poprvé vyzkoušeli možnosti vlastní rovnováhy... Jak ale začínal předmět, bez kterého si teď život nedovedeme představit?
Jak se psal příběh kola?

Fotografie: model Pélissier - detail

Kolo je velmi osobní věc, k jehož požitkářskému užívání se váže i množství příjemných vzpomínek s rodinou a kamarády. A jak se vztah a láska ke kolu vyvíjel u nás, tak se budoval i příběh kola napříč naší historií. Tento nejefektivnější a nejekologičtější dopravní prostředek začal psát svůj příběh už před více než 200 lety. A nebyla to teda žádná romantika. K jednomu z prvních nápadu vedlo v roce 1816 nepovedené léto, způsobující lidem hladomor a tak se do jejich zchudlého jídelníčku zařadil i tehdejší hlavní dopravní prostředek - kůň. A je pravda, že kolo v začátcích vůbec nebylo efektivním předmětem způsobující prožitek, ale všichni přece nějak začínali… Třeba jako celodřevěný prapředek, fungující pouze díky odrážení od země, jemuž se trefně přezdívalo kostitřas. V součtu s kvalitou tehdejších silnic totiž tvořily v první polovině 19. století téměř smrtelnou kombinaci.

Podoba designu kol šla ruku v ruce s vývojem konstrukce, k níž pomalu během skoro sto let přibývaly šlapací pedály, pneumatiky, řetězový pohon a také přehazovačky. Z kostitřasu se stal velocipéd s jedním velkým kolem, které díky němu mělo na jedné straně vyšší rychlost a snadněji se vyrovnalo s překážkami a nerovnostmi na cestě, ale zase nasedání a pád z takové výšky nebyl dvakrát bezpečný. Proto se konstruktéři vrátili k původnímu nápadu stejné velikosti obou kol.

Obliba kola se také napříč časem velmi proměňovala. Napřed byla jízda hlavně zábavou pro majetné měšťany, což se změnilo až s nástupem velkovýroby a snížením ceny. Jenže brzy kolo jako dopravní prostředek nahradila auta, především tedy v Americe. V té době pak sloužilo zase jako zábava pro děti. A až na začátku 70. let s hnutím Hippies a rozšířením horské cykloturistiky se kolo probojovalo zpátky mezi právoplatné dopravní prostředky. Neúnavní designéři se ho navíc neustále snažili vylepšovat, aby pro člověka bylo příjemnější jej používat a co nejlépe se v něm snoubil styl, jeho kulturní účel a sportovní duch. A čím více rostla konkurence v počtu výrobců, tím byl jeho rozvoj rychlejší a jednotlivé značky prahly po zdůraznění vlastních odlišností. A to především v detailech konstrukce a v grafice zpracované lakováním povrchu.  Vybrali jsme pár zajímavých klenotů z historie vývoje ve minulém století.

Fotografie: model Garin a model Pélissier

Kolo Garin navrhl dvojnásobný vítěz Tour de France Maurice Garin. Jeho závodní podvod z roku 1904, kdy vzal část trati vlakem a autem, mu na pověsti asi tolik neubral, protože začal vyrábět svůj vlastní bicykl. Zajímavostí na tomto turistickém kole z roku 1950 je systém brzdění, které se muselo provádět stlačením obou konců řídítek. Bohužel to však neumožňovalo během brzdění zatáčet. Inu nic není dokonalé... 

Model Pélissier od firmy Mercier s ozdobnými hliníkovými blatníky z roku 1950 se začal vyrábět po II. světové válce, kdy se rozmohl hliník pro výrobu odlehčenějších kol. Značně se však u něj podcenila pevnost a toto kolo proto nevydrželo pohromadě delší čas. Chyby se stávají…

René Herse je jedním z prvních skládacích kol, vyrobených ve Francii kolem roku 1968. Jeho elegantní tvary a propracované detaily vedou k závěru, že se jednalo o luxusní jízdní kolo, které poskytovalo velkou výhodu v možnosti složit si ho do kufru auta. Díky dobré propagaci se z malého francouzského předměstí dostal do obliby i za oceánem v Americe.

Zářnou budoucnost slibovalo kolo pojmenované po vesmírném cestovali Kirkovi z roku 1988. Vyrábělo se ve Velké Británii z vysoce hořlavé hořčíkové slitiny. Jenže jak se to tak stává, výroba těchto organicky tvarovaných kol vedla k vyhoření nové továrny, protože hořčíkový prach vzniklý při výrobě má v kombinaci se vzduchem tendenci se samovolně vzněcovat. Oj.

Fotografie: model KESTREL 200 SCi a model COPENHAGEN

Výrazný zástupce z amerického trhu KESTREL 200 SCi byl na počátku 90. let vzrušující novinkou z uhlíkové skořepiny. Jako první nabízel možnost zadní přehazovačky s mikroprocesorem, což byla ambiciózní inovace, která ale v reálu fungovala s velkými nedostatky. Co chybělo na dokonalosti funkce snad nahradil čistý design.

Do speciální limitované série o pouhých 500 kusech patří dánské kolo COPENHAGEN od společnosti Herskind-Herskind, vyrábějící se výhradně ručně. Tento promyšlený designový klenot z poloviny 90. let sázel na kontrastní kombinaci černého laku se sedlem a řídítky ze světlé kůže a dřevěnými blatníky, pedály a krytem řetězu.

Dalším luxusním kouskem s koženými detaily je italské kolo GIUBILEO, kterým společnost UMBERTO DEI oslavila sté výročí na trhu. Jeho retro tvary s rámem ze dvou prutů, ohnutých v ladné křivce, dodávaly kolu patřičný styl.

A svou přehlídku výjimečných kol uzavíráme ultramoderním skládacím kolem iF Mode od firmy Pacific Cycles. Jeho nadčasovost se podepisuje v designu, na němž nepoznáte, že je již téměř desetiletí staré. Navržené vhodně pro rychlé přemisťování se po metropoli, se kterým se bez problémů vejdete do sebepřeplněnější tramvaje, metra či autobusu. Díky svému futuristickému vizuálu i po těch letech stále vypadá jako předmět přinesený z budoucnosti. Nemyslíte?

Fotografie: model iF Mode

Zpět na přehled

Designér
Martin Foret
Volat
+420 776 124 243
Napsat e-mail
info@martinforet.com

Adresa studia


Jana Masaryka 26,
Praha 120 00
(Mapa)


Blog


CZ Nejnovější články


Nahoru